Něco jako "výhružka" :D :D

15. června 2018 v 17:10 | Scmon
Před pár dny jsem dostala od přítele skoro vynadáno, že jsem dlouho nic nezveřejnila. Prý by aspoň měla stačit krátká zpáva typu "Nebojte stále žiju." Dozvěděla jsem se také, že když nic nenapíšu, tak se mi sem vloupe. Naštěstí mé heslo je dost bezpečné ;), alespoň v to doufám.
 

Změny

24. února 2018 v 12:50 | Scmon

Nový rok a nový týden v letním semestru přinesl mnoho změn. Jedna z důležitých je ta, že budu mít ještě míň volného času než teďZamračený .
Sice jsem ráda, že se někteří profesoři rozhodli, že nebudeme psát testy na konci semestru, ovšem místo toho budu muset absolvovat přípravu z hodiny na hodinu a spoustu referátů, takže o psaní mít nouzi nebudu a k tomu všemu mi už začnou i konzultace kvůli bakalářské práci, kterou budu psát příští rok.

Příjemné prožití svátků

23. prosince 2017 v 17:25 | Scmon

Přeji Vám všem ať si zítřejší Štědrý den užijete v klidu a beze shonu, který tento den také velmi často doprovází.
Také doufám, že se tu brzy objeví nějaký článek vím, že jsem to teď zanedbávala, ale snad mi to nemáte za zlé.
Mějte se tedy krásně a PAPA
 


" O Chrámu zrcadlení moře"

17. listopadu 2017 v 20:00 | Scmon |  Pamětihodnosti
Nebudu to zdržovat, zkrátka konečně se naskytla chvíle volného času a nálada, a tak píši "o Chrámu zrcadlení moře", který nese název Haeinsa, někdy bývá ještě označován jako Hapcheon. Jedná se o buddhistický komplex patřící do vlastnictví buddhistického řádu Jogye. V chrámu Haeinsa je uložena sbírka dřevěných tiskařských desek z let 1236-1251 s úplným překladem buddhistických kanonistických spisů, které jsou vyryty v čínštině do dřevných desek a jsou známy pod názvem Tripitaka Koreana. Tyto desky jsou ceněnou dějinnou a náboženskou památkou.

"Vlaková kalamita" aneb stále žiju

29. října 2017 v 20:20 | Scmon |  Má každodennost
Po další odmlce, jsem se rozhodla, že zase něco napíšu. Bude to takové plkání o tom, co momentálně prožívám, ale snad Vám to nebude vadit. Slibuji, že jakmile se v mém nabitém čase najde volné místo, objeví se tu zase něco z historie.
Na napsání tohoto "článku" jsem si našla čas právě ve vlaku, který měl zpoždění (dneska měli zpoždění úplně všechny). Takže ho vlastně píšu právě teď, i když Vy si ho přečtete nejspíš až dorazím na kolej, Bůh ví, v kolik to bude přesně. Jak se, tak dívám kolem sebe, hodně lidí je už značně nervózních, pokukují po hodinkách po mobilech, stále si s někým telefonují nebo dopisují. I já si dopisuji a to právě s Calime, která mi vlastně poradila, že bych se měla pokusit něco sesmolit :D. A tak tedy smolím 😊

Kam dál